Teriéři
Americký stafordšírský teriér
Původ: Podobně jako bulteriér má svůj původ ve Velké Británii, kde vznikl křížením buldoků se staroanglickými teriéry s cílem získat co nejvýkonnějšího psa pro zvířecí zápasy. Mnozí z těchto psů se dostali do USA, kde byli zápasy rovněž velmi oblíbené. Vlivem reproduktivní izolace zde z větších zvířat vznikl americký stafordšírský teriér, zatímco z těch menších bostonský teriér. K oficiálnímu odlišení od stafordšírského bulteriéra z Anglie došlo až v 70. letech tohoto století.
Bedlingtonteriér
Původ: Nejméně 200 let staré plemeno pochází ze severní Anglie, kde ho chovali především horníci. Dříve bylo podstatně méně ušlechtilé a užívalo se při lovu králíků, lišek, jezevců, ale i vyder. Dnešní podoba se vykrystalizovala koncem 19. století a je výsledkem zušlechťování a křížení s vipetem a otterhoundem.
Border teriér
Původ: Patří k nejpůvodnějším a moderním chovem jen málo pozměněným teriérským plemenům, a to po stránce exteriérové i povahové. Pochází z hraniční oblasti mezi Anglií a Skotskem, zmínky o jeho existenci máme už ze 17. století. Na jeho formování se prý kromě starého anglického teriéra podílel i foxhaund a otterhound. Roku 1920 byl vydán první standard a založen chovatelský klub.
Bulteriér
Původ: Jak už jeho jméno napovídá, vznikl křížením anglických buldoků se bílými, dnes už neexistujícími staroanglickými teriéry a jeho "posláním" bylo zápasit v arénách s býky, se psy, či na čas dávit krysy. Zpočátku se hledělo se pouze na bojové schopnosti, na vnější vzhled se poprvé zaměřil jistý James Hinks z Birminghamu, považovaný dnes za zakladatele moderního bulteriéra.
Český teriér
Původ: Původní české plemeno, vyšlechtěné v 50. letech známým kynologem Františkem Horákem křížením skotského a sealyhamského teriéra. Jeho cílem bylo vytvořit plemeno s menším obvodem hrudníku než má první, ale s méně světlou a bohatou srstí, než má druhý, celkově ovladatelnější a v myslivecké praxi lépe upotřebitelné jak při práci na povrchu, tak zvláště pod zemí. K oficiálnímu uznání ze strany FCI došlo v roce 1963.
Dandie Dinmont teriér
Původ: Jméno dostal trochu neobvykle po románové postavě, farmáři jménem Dandie Dinmont z historického románu Waltera Scotta "Guy Mannering", jenž vlastnil šedožlutavé teriéry. Vzhledem k tomu, že kniha vyšla už v roce 1815, je jasné, že už v té době se podobní teriéři ve Skotsku běžně vyskytovali. Byli používáni k lovu lišek, vyder, jezevců, hubili myši a potkany a spolehlivě hlídali pánův majetek. K jejich stabilizování do podoby samostatného plemene však došlo v roce 1875, kdy vyšel první standard a byl založen chovatelský klub.
Erdelteriér
Foxteriér drsnosrstý
Původ: Původnější formou je foxteriér hladkosrstý, který bezprostředně navazuje na starého anglického teriéra, a sice na jeho hladkosrstou, bíle zbarvenou variantu. Podobní psi vykonávali na ostrovech práci norníků již ve 14. století. Drsnosrstý foxteriér vznikl později křížením hladkosrstých psů s jinými, blíže neurčenými drsnosrstými teriéry. Od počátku 20. století novější varianta postupně zastiňovala původní hladkosrstou, aby se ve 30. letech stala jedním z nejpopulárnějších psů vůbec.
Foxteriér hladkosrstý
Původ: Původnější formou je foxteriér hladkosrstý, který bezprostředně navazuje na starého anglického teriéra, a sice na jeho hladkosrstou, bíle zbarvenou variantu. Podobní psi vykonávali na ostrovech práci norníků již ve 14. století. Drsnosrstý foxteriér vznikl později křížením hladkosrstých psů s jinými, blíže neurčenými drsnosrstými teriéry. Od počátku 20. století novější varianta postupně zastiňovala původní hladkosrstou, aby se ve 30. letech stala jedním z nejpopulárnějších psů vůbec.
Irský teriér
Jack Rusell teriér
Původ: Vznikl v průběhu 19. století díky anglickému vesnickému faráři Jacku Rusellovi. Ten byl vášnivým lovcem a pro svou potřebu choval malé drsno či hladkosrsté bílostrakaté teriéry, jež užíval při štvanicích na koních i jako norníky. Vždy to byli ryze pracovní psi, u nichž byla exteriéru věnována minimální pozornost. K jejich oficiálnímu uznání proto došlo až v roce 1990.
Jagdteriér
Kerry blue teriér
Původ: Vzdálený původ společný s irským teriérem. Původně používaný především jako vodní pes. K vydělování stříbřitě modrých psů s měkkou srstí začalo docházet v hrabství Kerry od konce 80. let minulého století. Došlechtění plemene do dnešní ušlechtilosti a elegance se uskutečnilo v Anglii.
Lakeland teriér
Původ: Pochází z jezerní oblasti zvané Lake District v severozápadní Anglii, kde byli jeho předkové po staletí používáni především ke štvanicím na lišky. I když má společné kořeny s velšteriérem, jemuž se velmi podobá, vzhledem k uzavřenosti místa jeho vzniku se vyvíjel nezávisle na něm. Později byl křížen s bedlington teriérem. Oficiálně uznán byl v Anglii v roce 1928.
Manchesterský teriér
Původ: Navazuje na staroanglického black and tan teriéra, jemuž se vzhledově velmi podobá a představuje tak jednu z nejpůvodnějších teriérských forem. Používán byl především k dávení hlodavců, a to jak v domácnostech, tak i při závodech v zabíjení krys. Za účelem zvýšení jeho rychlosti byl v 19. století křížen s vipetem.
Norfolský teriér
Původ: Pochází z okolí města Norvich ve východní Anglii, je blízce příbuzný se skotskými teriéry. Vznikl v průběhu 19. století z různých teriérských plemen, z nichž byli vybíráni a spojováni jedinci co nejmenší, krátkonozí a červenavě zbarvení, kteří měli uši buď vztyčené (dnešní norvičský teriér), nebo klopené (dnes norfolský teriér). K oddělení těchto dvou typů do samostatných plemen došlo až v padesátých letech našeho století.
Norvičský teriér
Původ: Pochází z okolí města Norvich ve východní Anglii, je blízce příbuzný se skotskými teriéry. Vznikl v průběhu 19. století z různých teriérských plemen, z nichž byli vybíráni a spojováni jedinci co nejmenší, krátkonozí a červenavě zbarvení, kteří měli uši buď vztyčené (dnešní norvičský teriér), nebo klopené (dnes norfolský teriér). K oddělení těchto dvou typů do samostatných plemen došlo až v padesátých letech našeho století.
Sealyham teriér
Původ: Vznikl v druhé polovině minulého století záměrným chovatelským působením jistého kapitána Edwardse z Walesu. Ten si vytkl cíl vytvořit ideálního teriéra pro lov lišek, jezevců a vyder, jenž by byl dostatečně ostrý a nebojácný, ale zároveň snadno ovladatelný a snášenlivý vůči jiným psům. Nezanechal po sobě žádné chovatelské záznamy, pouze se domníváme, že pro křížení použil Dandie Dinmont teriéry, foxteriéry, francouzské hrubosrsté basety a snad i další plemena. K prvnímu oficiálnímu uznání došlo v roce 1911.
Silky teriér
Skajteriér
Původ: Pochází ze skotského ostrova Skye, kde byli už od konce 18. století chováni dlouhosrstí nízkonozí teriéři, určení pro lov malých šelem na povrchu i v norách. Poté, co si ho v polovině minulého století oblíbila britská královna Viktorie, se rychle šířil. Roku 1876 byl založen klub chovatelů tohoto plemene a v tomtéž roce vyšel také první oficiální standard.
Skotský teriér
Původ: Společný s ostatními nízkonohými teriéry, pocházejícími ze Skotska (vesthajlendský, skaj, kernteriér). Krátké končetiny, vzniklé pravděpodobně náhodnou mutací, byly chovatelsky podchyceny, neboť umožňovaly využití při lovu lišek, jezevců a dalších zvířat žijících v úzkých podzemních norách. Skotský teriér v podobě, v jaké ho známe dnes, existuje od 80. let minulého století, kdy byl vydán první standard, jenž s menšími úpravami platí dodnes.
Soft coated wheaten teriér
Stafordšírský bulteriér
Velšteriér
Původ: Velmi staré a relativně původní plemeno. Bezprostředně navazuje na hrubosrstého staroanglického black and tan teriéra, užívaného na tzv. škodnou (lišky, kuny, ale i jezevce, vydry). V 19. století byl zušlechťován prostřednictvím dalších plemen (bedlingtonteriér, foxteriér, irský, jorkšírský a manchester teriér, snad i kolie). Roku 1887 v Anglii poprvé oficiálně uznán.
Vesthajlendský teriér (West highland white teriér)
Původ: Má společné předky s ostatními skotskými nízkonohými teriéry, i on byl v minulosti užíván k lovu tzv. škodné sídlící v norách. Od ostatních se však už v 17. století začal oddělovat nápadnou bílou barvou, která i při loveckém zaujetí vylučovala záměnu s lovenou zvěří. Jako moderní plemeno se stabilizoval v letech 1905 - 1907, kdy vznikly první chovatelské