Základy výcviku psa III.
Povel "aport!"
Cílem tohoto cviku je, aby byl pes schopen donést psovodem hozený předmět. Měl by vypadat asi tak, že pes sedí u levé nohy psovoda do té doby, než od něj dostane povel "Aport!". Při odhazování předmětu psovodem musí pes sedět neustále v klidu u nohy. Teprve po vyslovení povelu může pes vyběhnout k odhozenému předmětu. Poté jej uchopí a vrátí se k psovodovi. Vše by měl zvládnout tou nejkratší cestou, nemělo docházet k jakémusi "potulování". Pes s předmětem poté co dorazí zpět usedá před psovoda a vyčkává na povel "pusť!". Poté předá aportovaný předmět a na další povel opět usedá vedle nohy po levé straně psovoda.
V počátečních fázích výcviku není důležité dbát na efektivnosti provedení cviku, ale na získání zájmu štěněte o aportovaný předmět a aport samotný. Nejlepší dobou je proto štěněčí věk, kdy je štěně hravé a zvídavé. Proto je možno tento cvik provádět již od útlého věku a to zhruba okolo 4 měsíců stáří, v prostředí pro štěně příjemném. Nemělo by být ničím rušeno a neměla by být odváděna jeho pozornost od "hry" s Vámi. Je také dobré provádět nácvik pouze tehdy, kdy štěně projeví samo zájem o hru a nemělo by to trvat příliš dlouho, aby se štěně neunavilo a tím pádem neztratilo chuť do této hry. Při počátcích nácviku předměty určené k aportování neměníme, ale používáme jen jeden a ten samý předmět, a to do té doby než si na něj pes úplně zvykne. Postupem času však přejdeme na používání i jiných předmětů. Pokud se Vám stane, že štěně o předmět určený k aportování nejeví žádný zájem, můžete v štěněti vzbudit zvědavost například nějakým pamlskem, který si schováte do dlaně, ve které držíte aport. Ze začátku je dobré provádět nácvik na vodítku dlouhém 2-3 metry. Takto dlouhé vodítko nám poslouží nejen k tomu, aby nám pes neodběhl pryč, ale i k jeho pobídnutí. Vystačí, když aport odhodíte 1-2 m od sebe a při udání povelu "aport!" vodítko povolíte, a když štěně aportovaný předmět uchopí, "zavelíte" povel "ke mně!" a současně si štěně mírně přitáhnete. Poté aport štěněti odeberete současně s vyslovením povelu "pusť!". Nesmíte však zapomenout na patřičnou odměnu a pochvalu. Cvičení opakujte, ale jak se říká: "všeho s mírou". Pokud u psa zpozorujete sebemenší nezájem, tak cvičení ukončete.
Pokud Vaše štěně již tento cvik zvládá, můžete přejít k aportování na delší vzdálenost, která by měla činit cca 5-7 m. Cvičení na velkou vzdálenost probíhá stejně jako na vzdálenost krátkou s tím rozdílem, že při odebírání aportu přinuťte psa před Vámi sednout. Poté můžete vzdálenost aportování prodloužit na ještě větší vzdálenost.
V další fázi cvičení povelu "aport!" je nutné naučit psa, aby vybíhal pro hozený předmět pouze na povel "aport!" a ne samovolně. Když bude pes sedět u Vaší nohy, odhoďte aport, ale psa držte za obojek a nuťte jej, aby v této poloze setrval. Poté udejte povel "aport!" a psa "vypusťte. Toto cvičení opakujte do té doby, než se pes naučí vybíhat za aportem pouze na povel.
Pokud Váš pes vše tohle zvládne, následuje fáze, kdy se musí naučit nepouštět aport z tlamy, dokud mu k tomu nedáte povel. Cvičení lze provádět tak, že v okamžiku, kdy Vám pes donese aport a posadí se před Vámi, přidržte mu jednou rukou zespoda tlamu a párkrát zopakujte povel "drž!". Poté po chvilce aportovaný předmět odeberte se slovy "pusť!". Nejen tento, ale všechny cviky opakujte do té doby dokud si je pes neosvojí a nepřivykne si na ně. Vždy po správně provedeném cviku psa pochvalte a odměňte pamlskem.
Cvik splněný na výbornou, považujeme tehdy, když pes na jediný povel ("aport!") okamžitě vyrazí pro hozený předmět, rychle a bez váhání se vrátí zpět, usedne před vás, předá vám na povel hozený předmět a stále sedící vyčká na povel ("ke noze!"), aby se co nejdříve vrátil zpět do polohy po levé straně psovoda.
Povel "štěkej!"
Správným výsledkem tohoto cviku je, aby pes nejméně třikrát zaštěkal na vyslovení povelu či na signál ruky. Stejně jako u povelu "aport!" tak i u tohoto cviku je možné začít již v útlém věku štěněte, jelikož malý pes reaguje na jakýkoliv rozruch ve svém okolí štěkotem. Existuje několik metod, jak svého psa naučit štěkat na povel. Je však nutné vždy vzpomenout si na nějaký podnět, na který Váš pes reagoval štěkotem a tím se řídit. Není doporučeno používat např. zvonek domovních dveří apod., už byste ho to nikdy neodnaučili. Je dobré např. tento cvik provádět před krmením psa. V jedné ruce budete držet nějaký ten pamlsek, ale tak, aby pes na něj nedosáhl. Můžete si pomoci tak, že psa jednoduše někde uvážete pomocí vodítka anebo vodítko přišlápnete k zemi. Pokud budete pamlsek držet v dostatečné vzdálenosti od psa a ten ucítí, že máte něco dobrého, a "vyprovokuje ho", že na to nemůže dosáhnout, "začne si o to říkat". Byť sebemenší zakňourání, zakvílení či zavytí je považováno za velký úspěch. Je také nutné při tomto jakémsi "dráždění" opakovat povel "štěkej!". Poté co Váš pes se nějakým způsobem ozve ("řekne si o pamlsek"), ihned ho pochvalte a odměňte pamlskem. Po několikátém opakování si pes velmi rychle uvědomí co má udělat, aby dostal za odměnu pamlsek.
Posunek ruky, který se používá běžně při zkouškách vypadá asi tak, že máme zdvižený ukazováček do výše ramen a lehce sním zakmitáme do stran.
Metod jak naučit psa štěkat, je mnoho, ale je na Vás, aby jste zjistili na co Váš pes reaguje. Dále mu musíte vysvětlit, že právě teď má štěkat, a když na Váš povel zaštěká, nesmí ho minout pochvala a odměna v podobě pamlsku.
Povel "fuj!""
Tento povel vlastně napomíná psa za něco co vy nechcete, aby dělal. V takovýchto situacích musíte jednat rychle a hbitě a ne vysvětlovat svému miláčkovi, že to přeci nesmí, že se to nedělá, a že to od něj není hezké… Napomenutí musí být rychlé a výstižné. Pro takovýto povel je nejvhodnější slovo "fuj!". Může se stát, že pes na Vaše napomenutí nezareaguje a bude v konání "špatnosti" pokračovat. V takovém případě psa za žádných okolností fyzicky netrestejte a ani na něj nekřičte. Nejlépe uděláte, když psa chytíte za kůži na zátylku či přitáhnete za obojek a mírně s ním zatřesete. Nesmíte však zapomenout, že psa můžete takto napomínat a trestat pouze v okamžiku, kdy pes provádí činnost, kterou nesmí dělat, jinak veškeré napomínání ztrácí smysl. Pokud se Vám podaří všechny tyto věci dodržet, Váš pes bude později reagovat pouze na slovní opomenutí.