Pes v bytě
Že pes v bytě navíc nedej Bože v paneláku je chudák, slýchám ještě v dnešní době až nepříjemně často. Ale je to skutečně pravda?
Proto srovnejme životy dvou psů, z nichž jeden žije v bytě a druhý v kotci na zahradě. Zvolila jsem příklad ze svého okolí a záměrně stejné plemeno - německého ovčáka.
Ben žije se svými majiteli v bytě 3+1 v prvním patře panelového domu.
Bryta má k dispozici zahradu o rozloze asi 300 metrů čverečních a kotec cca 6x6m.
A nyní porovnejme obyčejný den v životě každého z nich. Ben ráno v šest hodin vyráží na hodinovou procházku po okolí sídliště, za účelem vyvenčení. Cestou si s ním jeho majitelka hraje a věnuje se výcviku. Poté odchází na osm hodin do práce. Ben zůstává pouze v chodbě, kde má pelíšek, hračky a misky s vodou a krmivem. Velkou část dne prospí, ve zbylém čase se zabaví okusováním hraček. Po čtvrté hodině odpolední se vrací jeho panička z práce a jde okamžitě psa vyvenčit, opět na hodinu. Pak se věnuje domácnosti a pes má přístup do celého bytu. Čekají ho ještě dvě půlhodinové procházky s páníčkem. Jinak se rozvaluje na gauči a nechá se drbat nebo asistuje paničce v kuchyni, případně při nějaké jiné činnosti. Těsně před odebráním majitelů na lože ještě vychází ven na 5 - 10 min. na poslední venčení.
Oproti němu Bryta ráno dostane čerstvou vodu a krmení, ale zůstává v kotci. Po návratu majitelů je vypuštěna na zahradu, kde v letních měsících tráví čas s páníčky, ovšem když je zima nebo ošklivo zůstává sama. Večer jde buď s jedním nebo oběma majiteli na hodinovou procházku spojenou s výcvikem. Po návratu je opět sama na zahradě a v kotci kde ji ráno před odchodem páníčci uzavřou, až do jejich návratu z práce.
Bryta má možnost se kdykoli vyvenčit, nemusí čekat, ale jinak je více sama a tráví den pospáváním a štěkáním na kolemjdoucí a sousedovic kočky.
Ben musí vydržet bez venčení 8 hodin, ale po zbytek dne je nepřetržitě se svou smečkou.
Kdo z nich je na tom lépe?
Naštěstí v tomto případě jsou na tom dobře oba dva.
Bryta netráví celé dny zavřená v kotci nebo sama na zahradě a nepatří k těm chudákům co tráví život na řetězu.
Ben je ale stejně ve výhodě. Přes den naběhá určitě víc kilometrů než Bryta a rozhodně tráví víc času ve společnosti svých lidí.
Vůbec většina bytových psů je na tom podobně, páníčkové s nimi ven musí, ať je venku krásně nebo zuří bouře a doma na malém prostoru je prostě nejde ignorovat.
Jistě, i zde se najdou lidé, kteří se k svým pejskům nechovají zrovna fér, ale takových je naštěstí menšina. Což naneštěstí nemohu říct o psech chovaných venku. Bydlím na vesnici a musím říct, že vidět tam někoho venčit pejska mimo zahradu je pomalu svátek. Lidé si neuvědomují, že zahrada ač velká neposkytuje psovi nové podněty, které může získat jen mimo domov. Takže paradoxně zahrada je pro psa totéž co byt! Vím i o jednom pejskovi, který za dobu co na vesnici bydlíme (něco přes půl roku) neopustil kotec. Takže když to shrneme, pejsci se mají dobře tam, kde se jim lidé věnují a je jedno jestli bydlí v domku se zahradou (něco jiného je když má pes přístup ze zahrady i do domu, to je ideální kombinace) nebo v garsonce. Jenom do bytu musíme zvolit plemeno podle našich časových možností. V bytě žijící border kolie má vyšší potřebu pohybu a zaměstnání než třeba podobně velký dalmatin. Ale máte-li možnost se jí dostatečně věnovat i ona bude spokojená.